Důchodová reforma patří mezi nejnákladnější reformu v našem programu. Vycházíme ze základních podmínek:
1. současní důchodci musí mít zajištěné důstojné stáří. To současná výše důchodů nezajišťuje, především těch nižších, než průměrných.
2. nové generace naší země si budou již na důchody spořit sami, za pomoci svých zaměstnavatelů. Odpovědnost za svůj život, včetně života ve stáří, si ponese mladá generace sama.
3. mezigenerační solidarita - je nezbytně nutná pro správný vývoj v naší zemi.
4. svoboda jedince - každý z nás má právo odejít do důchodu ve věku, který si sám zvolí. Být důchodcem, tedy čerpat své úspory, nezamená, být neaktivní.
Financování důchodové reformy:
1. v současné době naše země vydává na starobní důchody částku cca 400 miliard korun.
2. námi navrhovanou změnou - 10% odvodu do fondu mezigenerační solidarity - znamená příjem na důchody cca 200 miliard korun. Tedy polovina dnes žádané částky.
3. Současní a budoucí senioři mohou být zvýhodněni i jinak, než samotnou výší důchodu. Jako stát jim můžeme poskytnout například: dotované bydlení v malých bytových jednotkách, potravinové lístky (resp. stravenky, jako mají dnešní zaměstnanci), léky zdarma, a mnoho dalších finančních úlev. Není tedy nezbytně nutné výši důchodu zvyšovat, ale poté je nutné snižovat životní náklady seniorů.
4. Příjmy zajistíme propuštěním více než poloviny státních zaměstnanců z řad úředníků, a snížením byrokracie. Bude se jednat o částku cca 150 miliard korun, které ušetříme a přeneseme do výdajů na důchody.
5. Růst ekonomiky přinese do našeho státního rozpočtu nepopiratelné miliardy korun. I pomocí těchto příjmů budeme financovat současné důchody. Za posledních 6 let měla státní kasa vyšší roční příjmy, díky vyššímu výkonu ekonomiky, cca 300 miliard ročně. Peníze tedy na důstojné důchody jsou a budou!
6. Na důchodové reformě se budou podílet jak občané, tak podnikatelé.
7. Přechod na vlastní spoření na důchod bude následnovný - v bodě spuštění reformy se nová generace, která začíná pracovat, se již nebude podílet na průběžném financování důchodů, ale bude si sama spořit. Občan, který pracuje 1 rok, bude přispívat na průběžné financování důchodů poměrnou částí za každý započatý rok práce (cca 2,5% z odvodů za každý započatý rok, pracujete-li 10 let, budete se podílet na tomto průběžném financování 25% z dosud odváděných procent odvodu), zároveň bude mít nárok na "státní důchod", ve procentuálně stejné výši za každý započatý rok (v konkrétním případě práce 10 let v tomto systému, se bude jednat o 25% dnešního reálného průměrného důchodu), zaměstnavatelé budou nadále platit 29% sociálního pojištění za své zaměstnance, kdy tyto platby se budou snižovat o 1/50 ročně. Dalším příjmem do důchodového rozpočtu bude zdanění "robotů". Stejně, jako jsou zdaněni zaměstnanci, budou v budoucnu zdaněni i "roboti".
Uvedeme jednoduchý příklad
1. Občan ukončil vzdělávání jde pracovat, důchodová reforma byla právě spuštěna. Takový občan si již spoří na důchod sám, jeho zaměstnavatel mu povinně na jeho důchodový účet v ČNB odvádí 15% z jeho hrubé mzdy. Občan si může, ale nemusí, spořit. V důchodu bude odkázán pouze na to, jak dlouho dělal, jakou mzdu bral, kolik mu přispěl zaměstnavatel, kolik si naspořil sám. Stát mu v důchodovém věku již nic nedá. Do důchodu může odejít, kdy chce.
2. Občan již pracuje 20 let, důchodová reforma byla právě spuštěna. Za každý další odpracovaný rok bude odvádět o 1/40 současných odvodů méně. Bude mít nárok na 20x2,5%, tj. 50% současného reálného průměrného důchodu v den spuštění důchodové reformy. Od toho dne bude každý rok ze své mzdy odvádět o 2,5% na sociálních odvodech platit méně, tzn., že za dalších odpracovaných 20 let bude odvádět jenom polovinu svých současných odvodů, tuto částku uspoří a buď ji utratí, nebo si ji bude odvádět do ČNB na důchodový účet, kam mu za každý takový rok bude zaměstnavatel povinně odvádět také 2,5% z jeho současných sociálních odvodů za jeho zaměstnávání, o které bude zaměstnavatel odvádět méně státu, tedy celkové odvody cca 29% se přerozdělí na část poslanou na účet státu a část na důchodový účet občana. Po odpracování 40 let občan odejde do důchodu (může dříve, může později, nemusí vůbec), důchod bude mít cca 7.500 Kč státní, k tomu bude mít na osobním důchodovém účtu peníze od zaměstnavatele, ale i případně své, co si tam naspořil, které v důchodu může využít. Pokud občan zemře, to, co je na jeho důchodovém účtu je součástí dědictví, tyto finanční prostředky nepropadají státu.
Obce, nebo kantony, dojde-li k reformě státní správy, podle našich předpokladů, budou mít povinnost zajistit výstavbu "dotovaných" bytových jednotek pro seniory tak, aby senioři mohli užívat "dotované" bydlení, které jim sníží životní náklady.
Proti tomu zrušíme "dotované jízdné" pro všechny. Dle našeho programu zajistíme dostupnost lékařů, státní správy tak, aby byla velmi dobře dostupná i lidem z vesnic. Nebráníme se "dotovat" jízdné pro seniory s nižším, než průměrným, důchodem.
