Jeden tak, druhý onak.
TOHLE S NÁMI SKONČÍ!
Jsme pevnou součástí NATO a EU. Ale být nemusíme, o tom mají právo rozhodnout občané. Občané musí dostat možnost rozhodnout, jakým směrem se naše země bude dále vyvíjet. Tedy sami vyhlásíme referendum o setrvání naší země v NATO i EU a to při nejbližší možné příležitosti voleb. Žádná vláda nemá mandát na to, aby jednala v rozporu se zájmy většiny obyvatel. To je základní princip demokracie.
Pokud se občané rozhodnout vystoupit z EU, budeme to respektovat, na našem programu to vůbec nic nemění, jenom nám to ulehčí jej realizovat, protože v opačném případě nám mnohé kroky zakáží z EU. Ano, díky EU jsme přišli o svébytnost, samostatnost v rozhodování, nemožnost mít vlastní zahraniční politiku, nemožnost si domluvit vzájemně výhodné spolupráce s jinými zeměmi, právě proto naše ekonomika roste podprůměrně, globální ekonomika roste více jak 5,8% ročně, naše kolem 2%.
Zůstat v EU je praktickým „rozsudkem smrti“. Přijdeme o veškerou samostatnost, budeme se muset řídit diktátem z EU. Navíc výhody z členství v EU, což je jedině Schengenský prostor, si můžeme uchovat, protože není tak zásadní problém se s EU na tom dohodnout, jako Švýcarsko, nebo jiné země. Vystoupení z EU by tedy vůbec nebylo žádnou katastrofou, jak nám různí kvazipolitici tvrdí, ba naopak, bylo by obrovskou úlevou všem našim občanům a otevřelo by nám doslova „vrata“ k bohatství, které bychom v průběhu několika málo let docílili. Můžeme vám garantovat, že do 20 let od vystoupení z EU, bude naše země patřit mezi 10 nejvíce hospodářsky prosperujících zemí světa.
Co se týká NATO, opět necháme rozhodnout občany. Osobně bych preferoval vystoupení z NATO, vyhlásit neutralitu, kterou sice mocnosti nebudou chtít uznat, ale i jako neuznaný neutrální stát budeme mít ochranu OSN. Navíc, jako nečlenský stát NATO bychom měli unikátní možnost se válce vyhnout, pokud by vůbec kdy nějaká měla začít, protože to je v Evropě velmi nereálné. Je tu koncentrováno velké množství jaderných mocností, tudíž přímá konfrontace je prakticky vyloučena.
V zahraniční politice musíme hájit především naše národní zájmy. Jednou měsíčně má premiér mít povinnost vycestovat s podnikatelskou delegací do zemí mimo EU, zde pomoci domlouvat, případně i finančně podpořit snahy pouze a jenom českých podnikatelů, nikoliv zahraničních. Pouze tak si můžeme vzít zpět svoji ekonomickou nezávislost na zemích EU, která je pro nás velmi nebezpečná, můžeme tak eliminovat dopady případných hospodářských krizí, dnes prakticky kopírujeme krizový vývoj Německa, nebo celé EU.
Primární je uzavírat malé Schengeny se zeměmi mimo EU, bezcelní obchodní spolupráci, zrušení vízových povinností, daleko větší pomoc při investicích našich podnikatelů v zahraničí, odkud poté plynou další zisky, ze kterých má profit i celá naše země. To prakticky nikdo nedělá, přitom třeba podpora potravinářských výrobců, zdravotnických výrobců a dalších k takové investiční činnosti je hlavním tahounem zisku a prosperity naší země. Podpora třeba společností, které budují nové silnice, aby se mohly zapojit do výběrových řízení v Afrických, Asijských, nebo Evropských zemí mimo EU je cestou k obrovské prosperitě společnosti.
Díky členství v EU je naše zahraniční politika prakticky nulová, absolutně nefunkční, na což doplácíme všichni.
